tag:blogger.com,1999:blog-77246630949578660272024-02-07T00:07:34.380-08:00Čchi Lin - prostor pro tvůrčí vzmachRád bych, aby tento blog sloužil jako otevřený prostor pro tvorbu spřízněných tvůrčích "jednorožců", kterým bude z nějakého důvodu milé se na této lesní mýtině potkávat. Prostor zde není omezen pouze na básnickou tvorbu, je otevřený i vůči prozaickým dílům, výtvarnu, fotkám... Tak ať Vás pobyt těší.
Prozatím jsem tuto lesní mýtinu pojmenoval: Čchi Lin (Chinese Unicorn; tedy čínský jednorožec).Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.comBlogger174125tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-60394534244656456452014-03-22T16:25:00.000-07:002014-03-22T17:00:55.270-07:00Po zimách a létech<h4>
<em>Vracet se na práh a šustit svitky má Lin</em></h4>
<h4>
<em>
Nevím kam odplynula řeka tvého života</em></h4>
<h4>
<em>
Z podzimů a zim celá zahrada</em></h4>
<h4>
<em>
tone v bílých znacích...</em></h4>
<h4>
<br /></h4>
<h4>
<em>Domek pod horou se naštěstí sesul k nebesům...</em></h4>
<h4>
<em> </em></h4>
<br />
<br />
<br />Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-12544256004465561582011-01-16T06:32:00.000-08:002011-01-16T06:34:51.298-08:00Temně modré odpoledne<span style="color:#330099;"></span><br /><span style="color:#9999ff;">Otevřenými dveřmi průhled<br />do prostorného okrového pokoje<br />s balkónem<br /><br />silueta jak pomalu křižuješ<br />tichý katalánský dialekt<br />s kýmsi neviditelným<br /><br />siesta<br />nervozita z hutných indigových mraků<br />co zamrazuje dech<br /><br />jako by prostor sám<br />měl vlastní váhavost a vlahost<br /><br />-<br /><br />Zastavuješ se<br />prádlo s krajkami se dotýká snědých křivek<br /><br />aby to mělo aspoň náznak básně<br />musela by ses ještě pootočit<br />a temné moře vlasů<br />přemístit pohybem šíje doleva<br /><br />usmát se jako dítě ve snu<br />na tóny v odlivech<br /><br />zázračný dotek těsně před tím<br />než vše zničí naše ulpění<br /><br /></span><br /><span style="color:#330099;"></span>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-33896865123146918392011-01-13T06:28:00.000-08:002011-01-13T06:29:40.743-08:00Poznávací znamení<span style="color:#ffffcc;"></span><br /><span style="color:#ffffcc;">Jsi ŠIRŠÍ...<br />v křehkosti<br /><br />bílé území čela<br />tušové tahy paží<br />malba hloubky<br />se kterou mizíš<br /><br />...sluchová vlákna šeptání<br />až na měkkost hrotů<br />tě slyším<br /><br />v úžinách tmy a tepla<br /><br /></span><span style="color:#ffffcc;"></span>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-44154636345184263002010-12-26T09:50:00.000-08:002010-12-26T09:51:51.658-08:00Radovánky<span style="color:#ffffcc;"></span><br /><span style="color:#ffffcc;">Sazemi popraš<br />hřbety mých dlaní<br />když odspodu jde sálavé<br />ledů sání<br /><br />popliv jiskrami<br />smích na ně foukni<br />aby ucpaly noci hrdelnice<br />spamy<br /><br />jsem kouzelník bez jediného zvolání<br />tichý oblévač říčních balvanů<br />tanečník obřadných dopadání patami<br />doprostřed tvého ohniště<br /><br />Hlavu od srdce mi odetni<br />ať nesnívám už mrtvolně<br />ať trajektorie jsou parami<br />a nic už nekomplikuje -<br /><br />mé plazmatické radosti</span>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-73194442063115104002010-12-12T11:15:00.000-08:002010-12-12T11:16:47.389-08:00Svou<span style="color:#ccffff;"></span><br /><span style="color:#ccffff;">Někdy jsi nadosah, víš!...<br />ale my nevíme...<br />Ručička bílá černá rukavice<br /><br /><em>Slíbíš mi že to zůstane?</em><br /><br />a drží se ho<br />v silném větru<br />jak svíce<br /><br />slabá<br />a přeci plná<br />jeho života<br /><br /><br /></span><span style="color:#ccffff;"></span><span style="color:#ffffcc;"></span>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-57555973952570985562010-10-28T06:24:00.000-07:002010-10-28T06:34:39.715-07:00Dopisy ze vsi<span style="color:#ccffff;"></span><br /><span style="color:#ffffff;"><em>V domě je teď pořád chladno...<br /></em>píšeš mi<br /><br />Chtěla bys někam vylézt<br />po žebříku pod střechu<br />v nezměrnou náruč slámy<br />padnout a nezvedat se<br /><br /></span><span style="color:#ffffff;"><em>V domě je teď pořád chladno<br /></em>ta věta bolí až do kdysi<br />jsem daleko a tak je příliš křehké<br />vědět jak pomoci tě zvednout<br /><br /></span><span style="color:#ffffff;"><em>V domě je pořád chladno, ale...<br /></em>to už je slibný začátek dalšího dopisu<br />vidím tě jak se oblékáš vycházíš ze vrat<br />jdeš vzhůru procházíš se po návsi<br /><br />...pak na oběd U jelena<br />kafe a zákusek<br />vzpomínky táhnou v hezčí řadě<br />tvýma očima<br /><br /><br /></span><span style="color:#ccffff;"></span>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-18757836095333953512010-10-28T06:11:00.000-07:002010-10-28T06:37:50.361-07:00Vyšehradské fáze<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDc8P71ebaxIxGRk1CicRc7krtmG9omRGpF2yVzyd4Jnw1mn8d7-1nEdgKyYoigK3Hv3nk77U6u03t-5NM4sygbuvq0QYTM2HxZGco2cPaKuleH9zjzzZ_hl9bpc8YzBf04H7X-eQtvBkv/s1600/Vy%C5%A1ehrad.jpg"><img style="MARGIN: 0px 10px 10px 0px; WIDTH: 200px; FLOAT: left; HEIGHT: 150px; CURSOR: hand" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5533090229720108402" border="0" alt="" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDc8P71ebaxIxGRk1CicRc7krtmG9omRGpF2yVzyd4Jnw1mn8d7-1nEdgKyYoigK3Hv3nk77U6u03t-5NM4sygbuvq0QYTM2HxZGco2cPaKuleH9zjzzZ_hl9bpc8YzBf04H7X-eQtvBkv/s200/Vy%C5%A1ehrad.jpg" /></a><br /><br /><br /><br /><br /><br /><br /><br /><br /><br /><span style="color:#ccccff;">Povídáme si čertíš se<br />na vzpomínaném prohýbání tak veselo<br />zas jednou ženským způsobem jsme<br />vnímaví prostupováni<br />zvučícími příběhy a sny<br /><br />Svit<br />v tvých modrých zorničkách...<br />ty<br />blesk lampy zasklený<br />na nepostupujícím kroku...<br /><br />Křik<br />roztáčení odstínů bez barev<br />lavičky<br />neviditelný prašný vír...<br /><br />Toužil jsem přiblížit se ti<br />a vzdálil se...<br />(jméno vesnice ti nesdělím)<br />proto snad<br />ty přesuny a hledání<br /><br />s hroznem pochyb<br />pád doprostřed matičky Prahy -<br />(která je vlastně násilník<br />a zarytý běžec bez vlády nad sebou)<br /><br />Nedozírný vesmír pádů vzedmutí - a lásky<br />viď?<br /><br />Ty mne? - v plamenech jakých? - těch, jimiž odpočívám<br />na jazycích doteků<br />které si hrají<br />s pršením?<br />beze svlažování?<br /></span><br /><span style="color:#ccccff;">Směješ se mi v pocítění všeho<br />tančíš déšť poznáváš -<br />že VŠE stavím na prázdném...<br />a ještě opřekot<br /><br />V důvěře líbám tvá víčka něžně<br />bez naučení postupovat rovnoměrně<br />akrobat<br />přivinu si tě a hoříme<br />volnost stiskem<br />pažemi<br /><br />Schody z Vyšehradské věčnosti<br />absolutní báze sesmekání...<br /><br />... odkudsi "pradávné" formule<br />tlení vydechnuté do tváře<br />tmou<br />jež úhybností zábne<br /><br />Perlivost této podzimní noci<br />mizení stop a rýh<br />tak milé tváře </span><br /><span style="color:#ccccff;"></span><br /><br /><br /><br /><span style="color:#ccccff;"></span>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-30527634892620703222010-09-29T13:40:00.000-07:002010-09-29T14:02:13.555-07:00Beze stopy<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwyRDrtgK7l2EjAJZSJxi3JJ_sVhqY9W4PYeadi764qUAZVVUxmVJhuzaiWw0yOiVxXsNSt0iGGlmVdSHf1exuokH9FuE_DsM_kUi_dVUu77I3X-Rq9KYi1Kox1yamuSqHQntHDlzlD4gS/s1600/_MG_2344.jpg"></a><br /><div><span style="color:#ffffff;">Přijmout tě jak okamžik vynoření z tmy<br />svléklas ji a přece nejsi obnaženější<br />z vnitřní běloby<br />dotek kráčí přímo<br /><br />pouze občas<br />vadíme o sebe slovy<br /><br />Vidět tě jako dnes - prve<br />s neznatelnými vnitřními pohyby<br />SVĚTLA<br /><br />... se světelností<br />které v tvých zorničkách<br />přibývá<br /><br />Ve vnitřních sálech smutku a tíživosti právě nyní<br />tvůj úsměv<br />jenž bez záměru sebe násobí<br /><br />...skrze něj<br />tě poznávám!<br /><br /><br /><br /><br /><br /></span><span style="color:#ffffff;"></span></div>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-49778809818743922412010-09-23T10:25:00.000-07:002010-09-23T11:26:54.078-07:00Projekt osobní neexistence (věnováno orgánům EU)<span style="color:#000000;"></span><br /><span style="color:#000000;"><span style="color:#ffffcc;">Zdůrazňují mi pod čarou,<br />že prý se skoro neúčastním.<br />A přitom tu celou tu dobu někdo (či něco) tančí v kruhu<br />zapomenutý šamanský tanec teď už beze smyslu<br /><br />Jak tak o tom přemýšlím měl bych psát ve verších<br />ale nač prudit seschlé kmeny a vyschlá koryta<br />možná je to jen souhra černých podnětů<br />za nimiž poskakují bílé reakce<br />směju se když tu mluvím "o sobě"<br />- že prý včera - minulou neděli... a zítra<br /><br />tak nejdřív dopis svým výskytům<br />věcný kde hodnotím se v pouhém načítání<br />na filmovém pásku či v digitální podobě<br />jsou mezery a tma a tam "jsem" taky<br /><br />a tohle není věru báseň<br />spíš soupis příslibů s žádostí<br />o dotaci na další souhru "náhod"<br /><br /><br /><br /></span><br /></span><span style="color:#000000;"></span>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-27979531731019442452010-09-14T13:03:00.000-07:002010-09-14T13:04:28.927-07:00Dětinské světy<span style="color:#ffffff;"></span><br /><span style="color:#ffffff;">Smála se... přihazovala věty Ulicí<br />v tu chvíli šly a roztržitě zevlovaly celé trsy bytostí...<br /><br />Měla před sebou<br />velkou porci zmrzliny ptala se mě<br />na ty nejsnažší věci - jak vnímám moře navečer<br />vzrušující sykavky přílivu<br />zda se rád koupu za soumraku nahý...a sám... co v zemi odkud jsem<br />považujeme za hrdinství...<br /><br />Přísámbůh jsem pouhý sebezpozdilec, ani na jednu<br />jedinou otázečku neumím jí odpovídat...<br />z očích svých češu záblesky<br />zájmu o ni...<br /><br />Jak je to tady vše bez komentáře<br />bere mě za ruku<br />vede k moři<br />a nic mi není známo<br /><br />Nedá se říct že ji následuji<br />nedá se říct<br />vůbec nic<br /><br /><br /></span><span style="color:#ffffff;"></span>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-3152553170779863032010-07-21T13:40:00.001-07:002010-07-21T13:46:56.439-07:00Snídaně<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0eevhWbp83JgS3kjHvo0C1_-Gf3HAIN94wXo28VgwLvlhSrukhQzH6Sa_k78R9c2ziAbhXkOOBvgx9uZCBIOQjDXYcTP63ziPrpGyUhZxgB_qnIVuovNsavNqvbU3R2QYzvUkXBDqOlaF/s1600/Tržnice.bmp"><img id="BLOGGER_PHOTO_ID_5496463263771581202" style="FLOAT: left; MARGIN: 0px 10px 10px 0px; WIDTH: 200px; CURSOR: hand; HEIGHT: 150px" alt="" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0eevhWbp83JgS3kjHvo0C1_-Gf3HAIN94wXo28VgwLvlhSrukhQzH6Sa_k78R9c2ziAbhXkOOBvgx9uZCBIOQjDXYcTP63ziPrpGyUhZxgB_qnIVuovNsavNqvbU3R2QYzvUkXBDqOlaF/s200/Tr%C5%BEnice.bmp" border="0" /></a><br /><span style="color:#ffff99;"></span><div><br /><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span></div><div><span style="color:#ffffcc;"></span> </div><div><span style="color:#ffffcc;"></span> </div><div><span style="color:#ffffcc;"></span> </div><div><span style="color:#ffffcc;"></span> </div><div><span style="color:#ffffcc;"></span> </div><div><span style="color:#ffffcc;"></span> </div><div><span style="color:#ffffcc;"></span> </div><div><span style="color:#ffffcc;"></span> </div><div><span style="color:#ffffcc;">Ranní tržnice. Ženy s proutěnými košíky,<br />vzorově srovnány řady kusového ovoce.<br />Beru si jen kolik sním,<br />na dnešní poledne.<br /><br />Ve snu jsem předem velebil toto ráno,<br />chrám plodů na hranici moře,<br />i mrtvé ryby, které nekupuji, ochutnávám,<br />vracím je myslí do končin a vod,<br />bez vábení k smrti.<br /><br />Setkání: <em>Pojď se mnou sníst pár nektarinek<br />a broskví! Nedaleko je lavička naproti přílivu.<br />Dosud tam slunce příliš ostře nepálí!<br /></em><br />Všechno, všechno je nad pomyšlení!<br />Šalebné oči trhovců, hejsci v uličkách s kdečím,<br />záchvěvy tebe ve mně, snad i naopak.<br /><br />Chvíle, kdy se prodlužují přání - z nekonečna na neskutečné.<br />Mlčenlivost v nich, a nelpění.<br />Dost drsná zkouška,<br />že se zády opřeš o prázdno ze mne,<br />a ono si tě s chutí a bez komentářů,<br />vezme.<br /><br /></span><br /></div><span style="color:#ffff99;"></span>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-82059841704839327332010-07-19T04:40:00.001-07:002010-07-19T04:41:06.514-07:00Dva pohledy k pobřeží<span style="color:#330000;"></span><br /><span style="color:#330000;"><span style="color:#ffffff;">Na pobřeží a soutok jeho tepu<br />jsou různé pohledy<br /><br />Z panelového pokoje ve výškách je to podzim<br />strnulost<br />tikající obrázky stažené hledáčkem jediného okna<br /><br />... od tebe,<br />který si platíš drahý pokoj s širokým balkónem v prvním patře<br />uličky Carrer de l´Almirall Aixada<br />a v kapse nosíš prastarý klíč od vrat,<br />od tebe cítím jen radost jež má podobu<br />dlaní přiložených na blízké dívčí tělo<br /><br />směs vůní sem vtahuje nedaleké moře<br />v slaném povětří je to rozkoš a pak ticho dvojice z domu napříč<br /><br />S podvečerem se zvedá šlachovité tělo promenády<br />obrovitý had jenž se nekonečně vlní vpřed<br />do noci<br /><br /><br /></span><br /></span><span style="color:#330000;"></span>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-59929687528020548682010-05-04T14:23:00.000-07:002010-05-04T14:24:14.888-07:00Postava utonulá v návratu<span style="color:#ffffff;">Bílé dlaně přikládané<br />ve tmě<br />na vlny přílivu<br /><br />Noc<br />kdy skrze doteky<br />nahé srůstá<br />a ihned tříští se...<br /><br />Sylvie, Sylvie! Je tu<br />klečí<br />uléhá<br />na písečném svahu<br />pěn<br /><br />Stopy mu zmizely<br />tvary dál už<br />nepotřebují oči<br /><br />Volá tě!<br />klade a noří dlaně...<br /> </span>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-9117236238725740982010-04-14T15:31:00.000-07:002010-04-14T15:32:34.770-07:00Postava bez konce<em></em><br /><span style="color:#ffff99;"><span style="font-family:verdana;"><em>Vzbudím si tě z dlaně</em>, říkával.<br />Slovům dalším jsem nerozuměl.<br />Chodil jsem za ním uličkami poblíž přístavu.<br />Kupoval pomeranče, chléb a růže.<br /><br />Sednul si vyzývavě na lavičku,<br />čelně k moři, a loupal - svá slunce.<br />Pak zvedl se, drobil létavcům i psům,<br />kteří nejevili zájem.<br /><br /><em>Růže jsou pro příliv, pro věčný příliv, Pane</em>...<br />říkal neviditelnému, a házel.<br /></span></span>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-14260090182221759582010-04-14T15:29:00.000-07:002010-04-14T15:30:26.324-07:00Ledovému moři<span style="font-family:verdana;color:#99ff99;"></span><br /><span style="font-family:verdana;color:#99ff99;"><span style="color:#ffffff;">Byl jsem příliš blízko... když kry<br />samopovstávaly<br /><br />jejich namodralý svit<br />dával vytušit<br />bránu kde volně tekoucí příběh<br />vstupuje v jinou dočasnost<br /><br />Já, kapitán i lodník<br />hrál si mezi plachtami rozpustile<br />svou něžnou nebezpečnou<br />hru provazochodce<br /><br />... a byl tedy<br />příliš vzdálen od tříštěné přídě<br />abych stihl dozvědět se<br />že v srdci celou věčnost<br />spala slunná pobřeží osvěžující moře<br />svalstva a obratle hor<br />a ty, má lásko...<br /><br /></span><br /></span><span style="font-family:verdana;color:#99ff99;"></span>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-78858724023590950452010-04-13T15:09:00.000-07:002010-04-14T15:35:52.763-07:00Samaghur Berigh<span style="color:#ffffcc;"></span><br /><span style="font-family:verdana;color:#ffffff;">Namířeno kam jít... kroky ale<br />hnuly se před stopami<br />větří<br />- neb v spáncích naléhavé obrazy -<br />a na neznámém podlaží mysli<br />jižní svah hruď skály<br />divoce žíznivá...<br /><br />keře<br />všudypřítomné luky<br />k souhvězdím nedostupna<br />zuřivě zaměřují<br /><br />Kolemproudící vzdušní<br />s doteky z prázdných věder noci<br />budí prosebné zvuky<br />nehty pátrají hluboce v letokruzích<br />kde středy<br />s hroty ametystovými<br /><br />Snad dnes - po staletích<br />dávná ústa s právě narozenými rty<br />spojí se v jezeře kam proudí praryby výšin<br />v třpytivých trychtýřích paprsků<br /><br /><br />Tepny potoků řek prudce se odpoutají<br />od samospádu k matkám-mořím<br />proudem v jedinečného chrliče svázány<br />i s Áronovou holí nazpět přijaty<br />v srdce skalní nehybnosti...<br /><br />Půl-nekonečné půlnoční hromobití<br />zápěstí dlaní blesků pat<br />v šamanský buben Luny... vůně oblohy<br />letní orosení v němž dosud nesejití zdvojeni<br />jednoho zraku dvě tůně muže ženy<br />zavíjeni jsou věkovitým<br />kalichem bílé růže<br /><br /><br /></span><span style="color:#ffffcc;"></span>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-82343368662871690662010-03-07T14:29:00.000-08:002010-03-07T14:37:03.645-08:00Barri Gòtic v roce tři<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVNT7MhO3EW63QhTmGEPBNiWiaURjZ1K6nipBDBBqsMtmOaXkwloR3UN_ntGFGwHNAh3801UFdj2u5Uqffp8h4HVMD-DX9ZwMGWziVIITyYIvAEq4yBNSDn0tlrk6onErhNMc2Qs4e_Cuv/s1600-h/barcel070bargot002_master.jpg"><img style="MARGIN: 0px 0px 10px 10px; WIDTH: 200px; FLOAT: right; HEIGHT: 139px; CURSOR: hand" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5446024598600566578" border="0" alt="" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVNT7MhO3EW63QhTmGEPBNiWiaURjZ1K6nipBDBBqsMtmOaXkwloR3UN_ntGFGwHNAh3801UFdj2u5Uqffp8h4HVMD-DX9ZwMGWziVIITyYIvAEq4yBNSDn0tlrk6onErhNMc2Qs4e_Cuv/s200/barcel070bargot002_master.jpg" /></a><br /><div><div><span style="color:#ccffff;">Musel jsem mnohem mnohem blíž<br />prohlédnout si jak bezstarostně propínáš se<br />klekáš si u té zdi plaveš na ní<br />v očích dávné šalebné záblesky<br /><br />Sestoupila jsi hladově objala propletla prsty s mými<br />kousla se do rtů započala modlitbu polibky<br />horce a vroucně<br />aby plavý barcelonský déšť hned nepřestal...<br /><br />Kam se poděla ona zamřížovaná studna<br />na kterou sis rozpustile sedla<br />rozlila léta zatajený dech rudého vína smála se mi<br />a místo mincí na odpuštění všeho<br />házela dolů k hladině loďky a střepy<br />z rozdrcených ořechů? </span><br /><br /><span style="color:#ccffff;"></span></div></div>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-64975096064074477562010-03-07T14:26:00.000-08:002010-03-07T14:29:02.000-08:00Ze starého domu<span style="color:#ffffff;"></span><br /><span style="color:#ffcc99;">Mám tu jen tohle zažloutlé plátno odkudsi<br />pro obrazy kapkami štětce zraku<br /><br />tebe to stojí vzbuzení úlek čelní pot<br />nevěřícné zírání do kuchyně<br />na ručičky půlnoci<br /><br />mně to jde skoro samo ty žebříky<br />bílé červené i žluté<br />přistavené ke všemu co bere dech<br />do výše<br /><br />už jako dítě jsem si byl jistý<br />že existují modré propasti beze strachu<br />jdou vzhůru mění se na louky<br />vzdušných bytostí a jejich příběhů<br /><br />mám tu jen tohle zažloutlé plátno<br />svítá na ně<br />kresba slábne<br />a zlátne<br /></span><span style="color:#ffffff;"><br /></span><span style="color:#ffffff;"></span>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-35629814186237166622010-02-22T13:27:00.000-08:002010-02-22T13:28:52.907-08:00Spánkem napřed<span style="color:#ffff99;"></span><br /><span style="color:#ffff99;">Připravit se znaky snů NA CESTU<br />starodávná rydla darovaná tmou<br />uvolnit si zápěstí vyčkat až slechy<br />přijmou větřící ztichlo psí<br /><br />za chůze hradby borové sloky kaluží<br />koncertní stébla dětí<br /><br />kamkoli vydáš se odtud uložíš<br />jen spánky na bělma v křišťálové pěsti<br /><br />marnotratný syn u brány sluneční </span><br /><span style="color:#ffff99;"></span><br /><br /><span style="color:#ffff99;"></span>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-65577047519585932492010-01-31T13:48:00.000-08:002010-02-10T12:53:50.590-08:00Prvně<span style="color:#3366ff;"></span><br /><span style="color:#3366ff;">Všechny květy<br />jsou hodny vstoupit do španělské růže<br />kosti<br />která spaluje dásně ohniště<br /><br />ty k ránu<br />po noci kdy chodil jsem<br />přál si<br />a zpíval ti onu píseň?<br /><br />Všechny květy znají noc z útrob<br />bíle<br />a nestačí v ní svítit samy<br /><br />Ty?<br />kterou nad ránem hladím<br />bys zůstala...?<br /><br />Všechna tíha země uvnitř<br />ven<br />vyzařuje<br /><br /><br /><br /></span><span style="color:#3366ff;"></span>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-62209930966344896082010-01-05T08:47:00.000-08:002010-01-05T08:49:18.874-08:00Lin Xian Ti - Tanečníci ze severních končin<span style="color:#ffffff;"></span><br /><span style="color:#ffffff;">Ledová a vzdušná je dnes<br />indigová studna noci<br />vědra prostoru tam<br />a zase zpět přelévá...<br /><br />Tanečníci šťastni bosky tančí...<br /></span><br /><span style="color:#ffffff;"></span><br /><span style="color:#ffffff;"><br /><br /></span><span style="color:#ffffff;"></span><span style="color:#ffffff;"></span>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-48998964757849262582010-01-05T08:44:00.000-08:002010-01-24T13:14:57.955-08:00Lin Xian Ti - Znáš<span style="color:#ffffff;"></span><br /><span style="color:#66ffff;">Znáš mě tak<br />jak dovolí ti chvíle<br />kdy kapky na skle bílé<br />sloučí svá těla a zamíří nejníže...<br /><br />až na sám práh vytracení...<br /><br /></span><span style="color:#ffffff;"></span><br /><br /><span style="color:#ffffff;"></span>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-61789333522261791122010-01-05T08:40:00.000-08:002010-01-05T08:44:14.122-08:00Lin Xian Ti - Na prahu<span style="color:#ccffff;"></span><br /><span style="color:#ccffff;">Ledacos známého zmizelo s větrnými poryvy<br />povětří střídá přes den tváře období<br />ti co sem chodívali odlili<br />jinačí masku u jiných dveří...<br /><br />Jen mně se píše jako stonku stále křehčeji... </span><br /><p><span style="color:#ccffff;"></span> </p><p><span style="color:#ccffff;"></span> </p><p><span style="color:#ccffff;"></span> </p><br /><br /><span style="color:#ccffff;"></span>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-29712862651866523792010-01-03T11:42:00.000-08:002010-01-03T13:32:29.630-08:00Střípek ze sna<span style="color:#99ff99;"></span><br /><span style="color:#99ff99;"><span style="color:#99ffff;">Někdo mi podobný procházel<br />jižní periferii města<br />hledal chlapce<br />který zde nikoho nezná<br /><br />toho který bloudí v severní části<br />hledá si přístup<br />do chráněných zahrad k bazénům<br />bohatých lidí<br /><br />Chtěl jsem ho najít v tom vedru dřív<br />než ho někdo ztrestá<br />možná mě někdy někdo<br />také vydědil...<br /><br />Spatřil jsem ho přes zeď kam jsem si vylez<br />právě sebevědomě kráčel po schůdcích<br />do bíle zářícího prostoru vodního hřiště<br />jedné nádherné kvetoucí zahrady<br />smál se skákal a plaval<br />s ostatními dětmi<br /><br />Nikdo si ničeho nevšimnul<br />a já byl šťastný<br />v samém středu jednoho španělského města<br />přijetí<br /><br /></span><br /></span><span style="color:#99ff99;"></span>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-7724663094957866027.post-64745104085258355462009-12-30T14:35:00.000-08:002009-12-30T14:37:29.115-08:00Sváteční obraz<span style="color:#ffffff;"><span style="font-size:130%;"></span></span><br /><span style="color:#ffffff;">Běž blíž řeči si nech<br />konce jen trčí z počátků<br />zrcadlo zvyklé dýchat v zdech<br />tak nahé blízké z pohárku<br /><br />v něm srká dítě vidí se<br />jak z obrázku a snivě ví<br />že za chvíli tma obraz skryje<br />vzpomínka všechno oddálí<br /><br />a je jen úzká stezka spění<br />kamsi kam ukáže a bude tam<br />jakoby ženu vzal si mužně změnil<br />to co se kryje v temnotách<br /><br /><br /><br /></span><span style="color:#ffffff;"></span>Pavel Jan Sobekhttp://www.blogger.com/profile/06543705739139277882noreply@blogger.com0