Viděno z okraje

V čase té senoseče
naposled pozdvižený meč:
Sobě si dál sami
krvavě vládněte!

Chvíle kdy klasy zlaté
se rozpouštěly ve vlasech
a propuštění vůle sytit se
tkalo čiré zářné lano

Vlasy se rozpínaly za světlem
sypal se prostor těla
zlátnoucím popraškem

Dnes rozetami
ve vystydlých klášterních zdech
proudí stejné světlo zpět
do časů bez křídel

Neurčená místa

Vlastně jsem ti chtěl něco...
"čirého"
naléhavě říct...
skutečně povědět -

Vypadávala - slova (?)
štíty brnění a zbroj
z dávný doby

Držel jsem si před očima
všechny ty předměty
nechápal
kde se to pořád bere...

...jak dívky ženy
procházející mým životem
tam a zase tam

mně - zářijové bříze
otáčejí větrnými pohyby
listy

tam zpět zpět
tam
jakoby vzpomínaly
dopředu

Lineární

SVĚTLA... poslepu
podélná
polední

Závěsy s třásněmi
laky Jihu
soutěže v tvářích
"Kdo ví více..."

´Kdetam´ sní potemněle
´Kdezde´ stínem
soumraku v zálivu...

Žádáme stálé košatění
k tomu vůni smyslu
rytíře neutuchající vůle
lávu nehledaného pohledu

Když jsi byl ještě malý
říkali ti...

... byla zde ještě ona tápavost
dnes úsměv šerý
bere si míru
zbla

klopíme víčka
před světly v zahradách
světů lidí

Blaho-přání

Ulice léta mrznou v kornoutech
domy jak zahozené dorty
vezmi mě, milá, do Saint Grand Marmeladys!

Nikdo zde zdem (a lidem) nevěří
že dá se navěky... vrátit!
práh pravěkého dětství
žertů
a nehledání

Ulice - sady jablečné... opadají
plody kutálí
my běžíme...
pruty vrb nad námi se sklání
nad avenue čechrají...

Jen pár zpozdilých blázínků zde žertuje
s nebesím o podnebesí
s božsky prostomyslnými
v koutcích žvatlajících úst

...ví
že šlehačky je třeba vždy rychle slízat
a že... Magnum Ecuador Dark
je hořce nejsladší a slastný právě... jen
v přesnou chvílí
po níž jde všecko slastné božsky do háje

Dech zdiv

V katedrální zahradě Santa Eulalia
tiká polední stín
v ní sladce se přívírají oči
ale... u svatého Marka... raděj nespočiň!

Těkají a prostupují dechem zvlhlé stíny
nijak svaté čichají v příchozích
jejich naděje a chvění prahnou
vyprostit se dotekem z temné otázky
v niž kdysi uvízly...

Přes obrovité zdivo
katedrální zahrady Santa Eulaila
nese se kytarové lamento a stream:
oddechni... nespočiň!