Underground Dreaming

Pokroucené dráty,
spletité a zaprášené.
Ta nehybnost je ve mně
nebo v těch tvářích?
Uháníme šílenou rychlostí,
za umazanými skly to jiskří.
Další stanice, stále nehybnost.

Dunivé zvuky mísí se s čísi vůní.
Láska se probouzí v neznámu...

Jsi tam vzadu, ještě beze jména...
Potkáme se v tom tichu?

Svět mezi časy

Miako se ráda toulá.
Šedá monstra shlížejí,
až za hranice tváře.

Bez prostoru, který dusí…
do nitra,
kolem nehlučných vlaků
skrytými branami,
hledá, co je s druhou duší.

V paprscích odpoledního slunce,
skelné oči hledí kamsi do dálky.
V tisících uhánějí davem zapomnění.

Miako se ohlédne,
kam nepatří.
S nataženými prsty dotýká se ticha…

Blackout

Temnota se rozprostřela nad Tokiem.

Město bez světel,

dávno zapomenuté přání.

Vzduch je nabitý neznámem a

s tancem mraků přichází vítr.

…Láska bez elektřiny…

Tam nahoře mě volá nebe

a kapky deště se divoce ženou k rozpraskanému betonu…