Prvně

Všechny květy
jsou hodny vstoupit do španělské růže
kosti
která spaluje dásně ohniště

ty k ránu
po noci kdy chodil jsem
přál si
a zpíval ti onu píseň?

Všechny květy znají noc z útrob
bíle
a nestačí v ní svítit samy

Ty?
kterou nad ránem hladím
bys zůstala...?

Všechna tíha země uvnitř
ven
vyzařuje

Lin Xian Ti - Tanečníci ze severních končin

Ledová a vzdušná je dnes
indigová studna noci
vědra prostoru tam
a zase zpět přelévá...

Tanečníci šťastni bosky tančí...

Lin Xian Ti - Znáš

Znáš mě tak
jak dovolí ti chvíle
kdy kapky na skle bílé
sloučí svá těla a zamíří nejníže...

až na sám práh vytracení...

Lin Xian Ti - Na prahu

Ledacos známého zmizelo s větrnými poryvy
povětří střídá přes den tváře období
ti co sem chodívali odlili
jinačí masku u jiných dveří...

Jen mně se píše jako stonku stále křehčeji...

Střípek ze sna

Někdo mi podobný procházel
jižní periferii města
hledal chlapce
který zde nikoho nezná

toho který bloudí v severní části
hledá si přístup
do chráněných zahrad k bazénům
bohatých lidí

Chtěl jsem ho najít v tom vedru dřív
než ho někdo ztrestá
možná mě někdy někdo
také vydědil...

Spatřil jsem ho přes zeď kam jsem si vylez
právě sebevědomě kráčel po schůdcích
do bíle zářícího prostoru vodního hřiště
jedné nádherné kvetoucí zahrady
smál se skákal a plaval
s ostatními dětmi

Nikdo si ničeho nevšimnul
a já byl šťastný
v samém středu jednoho španělského města
přijetí