Temně modré odpoledne

Otevřenými dveřmi průhled
do prostorného okrového pokoje
s balkónem

silueta jak pomalu křižuješ
tichý katalánský dialekt
s kýmsi neviditelným

siesta
nervozita z hutných indigových mraků
co zamrazuje dech

jako by prostor sám
měl vlastní váhavost a vlahost

-

Zastavuješ se
prádlo s krajkami se dotýká snědých křivek

aby to mělo aspoň náznak básně
musela by ses ještě pootočit
a temné moře vlasů
přemístit pohybem šíje doleva

usmát se jako dítě ve snu
na tóny v odlivech

zázračný dotek těsně před tím
než vše zničí naše ulpění

Poznávací znamení

Jsi ŠIRŠÍ...
v křehkosti

bílé území čela
tušové tahy paží
malba hloubky
se kterou mizíš

...sluchová vlákna šeptání
až na měkkost hrotů
tě slyším

v úžinách tmy a tepla