Postava utonulá v návratu

Bílé dlaně přikládané
ve tmě
na vlny přílivu

Noc
kdy skrze doteky
nahé srůstá
a ihned tříští se...

Sylvie, Sylvie! Je tu
klečí
uléhá
na písečném svahu
pěn

Stopy mu zmizely
tvary dál už
nepotřebují oči

Volá tě!
klade a noří dlaně...