S hudbou stěn

Mám ještě ty tvé stěny (v sobě)
jak doteky
symboly večerů bytu tam...
v pro mě neseznámeném městě

Včera celý podvečer
nebe zářilo růžověním
vracel jsem se z jihu dokonat
západní noc

- bílé skrápění měsíce
s přemety čar proměnami červánků

Za okny v podkrovích
děti si četly
z vůně starých dob
ve zděděných pohádkových knihách

Doufal jsem
že jsi milována někým hlouběji... nekonečněji
než byl jsem v oněch dobách
schopen vůči tobě já ...

Tak široce a vroucně jako mladá matka
s dítětem na hrudi
obejmuti světlem
modrohlubným vesmírem