Ze starého domu

Mám tu jen tohle zažloutlé plátno odkudsi
pro obrazy kapkami štětce zraku

tebe to stojí vzbuzení úlek čelní pot
nevěřícné zírání do kuchyně
na ručičky půlnoci

mně to jde skoro samo ty žebříky
bílé červené i žluté
přistavené ke všemu co bere dech
do výše

už jako dítě jsem si byl jistý
že existují modré propasti beze strachu
jdou vzhůru mění se na louky
vzdušných bytostí a jejich příběhů

mám tu jen tohle zažloutlé plátno
svítá na ně
kresba slábne
a zlátne