Dva pohledy k pobřeží

Na pobřeží a soutok jeho tepu
jsou různé pohledy

Z panelového pokoje ve výškách je to podzim
strnulost
tikající obrázky stažené hledáčkem jediného okna

... od tebe,
který si platíš drahý pokoj s širokým balkónem v prvním patře
uličky Carrer de l´Almirall Aixada
a v kapse nosíš prastarý klíč od vrat,
od tebe cítím jen radost jež má podobu
dlaní přiložených na blízké dívčí tělo

směs vůní sem vtahuje nedaleké moře
v slaném povětří je to rozkoš a pak ticho dvojice z domu napříč

S podvečerem se zvedá šlachovité tělo promenády
obrovitý had jenž se nekonečně vlní vpřed
do noci