
Jenom tvá nepotřebná hlava zbyla tu...
oči-síně dříve plné Slunce i Luny
hvězdný strunný! vstupuješ stále
do nekonečných komnat cizích niter
sáláš zvuk - prýštíš zvučností energie
zasvěcen vnitřní stupnici bohů
v jemném sluchu a doteku vzpomínek
Euridika na chvíli propuštěna
přichází rozloučit se v bolu
drží tě jako symbol sdílení...
tajemství které zněním prostupuje světy
(též pro Lí)
Žádné komentáře:
Okomentovat