San Galgano

V San Galganu letního poledne
kývají se vedle sebe
neviditelné zvony

bez úderů zvučí pronikají
až se v horoucím stojatém vzduchu
ohlížíš po meči

Je zaseknut vklíněn
do pochvy zemského ztuhnutí
Rytíři z Galgana
tajemný svědku
vlastní proměny!

Poblíž jak přízrak setrváváš
v prázdnu zmizelé poustevny
hledíš na minulé budoucím
katedrála bez střechy
neviditelné sbory jejich chorál...

Setrvávají pilně secvičují
zpěvy odevzdání a pokory
pro dosud nedotčené
navštěvníky místa

(pro Lí)