před 8 lety
úterý 14. července 2009
Směry
Je cesta neviděná (a přece před očima)
střádáme úzké stezky "důležitosti"
tak vzácně necháváme vzcházet
spočinutí nepojmenovaného cíle...
které tu nabývá právě nyní
právě TÉTO podoby
odráží ženské prožívání v muži
mužské jasné vedení cesty v ženě zračí...
Veškerých nabytých znalostí vyvrácená mříž
za ní taneční nahota věcí z prázdna
sama se vším skrytě zjevná
sebe si nachází
Dychtivost poslední jak povzdech
vydechnuta
dech "stojí" v zázračném poli
má barvu běli
na modrém podkladu
Samantabhadry – oblohy
Sféra uvolněného přijetí:
Děkuji ti, že JSI, JAK JSI...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat