Podzimní pohádky od pobřeží

Počítám do tří pak otevřu oči
větrné mlýny na pobřeží metají perlami
všude je radost jako o svátcích
kdy všichni bývaj kolem stolu...

Počítám do sedmi a pak se otočím
docela blízko u mne Naděje
plášť do deště ji celou halí její kapuce
nedává tušit zda se směje nebo pláče

Počítám do desíti než se vrátí slunce
a všechno podupané napřímí se vzkvete
někdy je mlha s tmami jenom pocit
že blízké sevřeno je v kruhu vzdáleném