středa 14. dubna 2010

Ledovému moři


Byl jsem příliš blízko... když kry
samopovstávaly

jejich namodralý svit
dával vytušit
bránu kde volně tekoucí příběh
vstupuje v jinou dočasnost

Já, kapitán i lodník
hrál si mezi plachtami rozpustile
svou něžnou nebezpečnou
hru provazochodce

... a byl tedy
příliš vzdálen od tříštěné přídě
abych stihl dozvědět se
že v srdci celou věčnost
spala slunná pobřeží osvěžující moře
svalstva a obratle hor
a ty, má lásko...


Žádné komentáře:

Okomentovat