Dětinské světy

Smála se... přihazovala věty Ulicí
v tu chvíli šly a roztržitě zevlovaly celé trsy bytostí...

Měla před sebou
velkou porci zmrzliny ptala se mě
na ty nejsnažší věci - jak vnímám moře navečer
vzrušující sykavky přílivu
zda se rád koupu za soumraku nahý...a sám... co v zemi odkud jsem
považujeme za hrdinství...

Přísámbůh jsem pouhý sebezpozdilec, ani na jednu
jedinou otázečku neumím jí odpovídat...
z očích svých češu záblesky
zájmu o ni...

Jak je to tady vše bez komentáře
bere mě za ruku
vede k moři
a nic mi není známo

Nedá se říct že ji následuji
nedá se říct
vůbec nic