Klenutí

Ač jsi tři kroky ode mne
stojíme tu bez hnutí v předsíním šeru
hádám z tvého zneklidnění ve tvých napjatých
přísně střežených rysech

v celém tom náhle strnulém postoji
lze vytušit obavu že brzy zase kamsi odejdu
říkáváš se smutkem: tobě je všecko blízko, jako v snu...
sotva se stačíš v úleku nadechnout

Pásmo titánských hor
dobrodruzi vzkazují že se neobejdu
bez důkladných příprav to je toho
hlavní je práce dechu
bdělé sledování náznaků a změn
Hory i s jejich ochránci
jsem už dávno přijmul

Zatím trávím čas tady dole
z oken vlevo vidím do zátoky
z těch vpravo rozkvetlou noční zahradu
nadosah jako stín znehybnělá silueta tebe

Osud a pečeť změn
stojí někde za mnou
ve dveřích
které se právě teď pootevřely