Po okraji (z cyklu Etruské víno)

Viděl jsem jak ze stolu rychle sklízejí
všechny ty mísy s ovocem, karafy,
kameninové poháry a džbán na víno
Marb zvedl bezvládné tělo jak pírko
a položil je na uvolněné místo
Ty a Moux jste vyděšeně přihlíželi
služebná nemohla zastavit pláč

Jak je to zvláštní běžet zpět
všechno je táhlejší
a přece snáze rozpoznatelné
ostřejší barvy méně stínů
hovory více tlumené...

Měřil jsem si tu postavu a nebyl schopen pochopit
jak jsem v poslední době zhubnul
Od setkání s Laseniem uběhl sotva půlrok
a můj pobyt v jeskynním pískovcovém prostoru
trval v reálném čase sotva tři měsíce...

Pak jsem se vrátil,
opět se věnoval tepání zlatých šperků
věcem které mi svěřil chrámový správce
byl jsem často veselý vychutnával si městské slavnosti
nejvíce ze všeho pak noční vířivé tance...

Vypil jsem ten nápoj věděl že je pro mne
ten chlapec mě pozorně pozoroval a nic mu neuniklo
mluvil pomalu a bez jediného slova navíc
jako stařec...

Je zvláštní odpoutávat se
vidět to představení kolem
děj který pokračuje trýznivě pro druhé
kteří si na někoho a něco přespříliš zvykli

...pomalu odvracím zrak a nechám se vyprovázet
zlatými lvicemi a lvem po okraji prosvětleného lesa...