Pohádky štědrovečerní

Díval jsem se do očí těch šťastných svátků
lesklá přání táhla v rozdychtěném dětském zraku
poblíž kupila se mračna lačnosti a chvění dospělích
díval jsem se do očí prázdnějších oblohy kde dým

pohled mi clonil a varoval jít dál a hlouběji...
Byla tam žena sluneční co vyprávěla kresbou beze slov
svůj příběh pupečního světla nebesky úplnější nad ostrov
kde všechno ze záře si nalézá svůj význam...

Ptal jsem srdcem na její prozírání
chápavě začala zrcadlit světy mého vědomí a zmatku
pak v prstech sféru jak dar něžně sevřela a vkrátku
dala mi nahlédnout čemu se v sobě bráním...

Díval jsem se do očí svých šťastných svátků
lesklá přání táhla v rozdychtěném dětském zraku
vším procházela radost a milá shledání
očima oblohy netáh dým a neclonily mraky zdání