Ne-báseň o obdarování

Znal jsem ji sotva půlhodinku
a už jsme se
- v hřejivém toskánském dopoledni -
loučili...

Moravan a Španělka
hledící si zpříma do očí
hovořící spolu
s divnými anglickými přízvuky...

Chtěl jsem ji obdarovat

a tak jsem odkudsi z kapsy vylovil obrázky:
Mistra a chlapce-Avalokitéšvary

Spočinula vteřinu v sobě a pak náhle prudce
dala mi ten druhý před oči
a rázně pravila:
Tohle je tvůj Mistr!!!

A ve vteřině prvý zmuchlala v dlani
prudce jej odhodila

odcházela k autu

Stál jsem tam v úžase
neschopen slova

plný hořkosti a studu
a o chvíli později i v návalu
prudkého hněvu...

Všechny emoce se vystřídaly

než zvolna vyvstala mi

nekonečná prostora jejího Jeho daru...