Dej, průzračná hlubino,
ať nezvedám bohapustě dlaně
nežebrám o nic
ni na dně nejhlubším nevšímám si
zlomků zlata slov zlatem se odívajících
Nechť se celá má "niternost"
jak voda čirá bělá
čelo mé nechť myšlenka k Svrchovanému žehná
zelení věrnosti
a srdce mého červeň nechť
hranic nezná
žluť záře ať vychází z proseb mého těla...
Nechť ani ti nejmenší nezahynou, netrpí...!
Jsem zbloudilá ovce jež v cizích rukou čeká
syn rodiny neznámé
a hloupý učedník svého vzácného Jana Mistra...
Zbyšek
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat