Pohádka o dracích

Často je to tak... že jako slušnej kluk
piju po troškách Darjeeling Goomtee,
jím lehký jídla,
z práce jdu rovnou dom
a brzy bezzájmově usínám...

Vnitřní osa se kdesi zadrhla a udiveně mlčí
nad sny a vášněmi které každodenně ubíjím
v zamlklém světě kanceláře a pokojových zdí

draky vězním jejich vlastním žárem
a trpce občas žertuji
když přelétám
zrakem předměty živo-bytí

Někdy prostě pochopíš že poustevníkem už jsi byl
že je marné opakovat fáze
a neprojevíš-li a nepřetavíš
v alchymické peci noci své návyky
a chybné zaujímání
zůstanou na všech rozích zamyšlené stíny

a ty se nikam do rozvití přirozena nevrátíš...