Vítr v cárech mlhy
bereš si ho troufale do huby
se slovy
cos kdysi právě tady
šeptal
není tu ale onen klid
ta vlídnost naděje
Borač je strnulá
kopce přísné
žádný
zlomek
něhy
Iluze si tak rády
nacházejí přístavy
v osmělcích
loudí zbytky sil
a křehkosti
Někdy je výbuch hněvu
nutnou fází
zahlédnutí stínu
dosud neznámé tváře
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat