Mentální hry

Totálně pravdiví
jak jinak
v našem vlastním úsudku...

v dané situaci ale
kdy jde o cit a otevření komor
nejsme schopni prostě přijmout druhého
tak neskutečně dlouze už vězíme
v podezírání

veškerá minula vztahů
rychle se zaostří na detail před námi
a v odezírání
hrozí mu hned výměry
zdobí ho poukazováním

cílem je především
druhého vychovat zhodnotit
hned od začátku
a nikoliv vzít poklidně za ruce
a docela zblízka mu
bez něčeho očekávání
hledět do očí

tak nějak se mi zdá že si odezíráme ze rtů
každý svá mozková zákoutí
srdce jen štědře reprezentujeme
a ony nepravdivé symboly necháváme vlát
na mávátcích úsudků

někdy bych raděj nevěřil
jak těžce se oddroluje
zatuhlost srdce

a jinak?
hovořit lze o čemkoliv...