Návrat k modré

Jako když se znova vstřelí
do hořící lodi
kde ještě hasí posádka...
nezbývá než útoky nechat
zhasnout v mlčení
požáry shořele
pohledem omývat

ta žhavá láva výčitek
už sama sebe přesáhla
a z mořských hlubin
neutišitelná sopečná hora
podpaluje loď
také odspodu

děj se prohlubuje taví
poroztrhává
bolest kreslí si
jak dítě prvně zraněné
štětcem namáčeným v soli
po odhalených trhlinách

a v popáleném úsměvu
ještě kdosi chvíli vrávoravě stojí
předklání se v tiché sehnutí
následuje dopředný kmit těla
plavmým odskokem

Tempa přes i skrze hladinu
stěhují tělo z rudých vod neklidu
do hluboké modři
samoty
chladivého proudu

někam ke ztracenému středu...
nežhnutí


(Střepiny, barvy, vlákna - 2003)