Vyprávějí mi

Báchorky soustředěné kolem půlnoci
denní sny
překryté zrcadly odjištěním emocí
nalomené na třtinách
spěchají po špinavé obrubě chodníku...

Prvá -vyprávíš mi
jak nemůžeš čekat
až dospěju z tříletého dítěte
dotkneš se jemných strun
a pak jdeš pokrývat srdce svého domu
blankytnými kachličkami
Vždycky jsi byla ve všem šikovná...
milá záhadná

Druhá -vyprávíš mi
jak ti zavazím svými zlozvyky nepozorností
čím ještě potřebuješ poustoupit?
vše ve svém směru už jsi odsekla
a já přece raději vzpomínám
jak jsme chodívali kupovat
nedělní jablka

Třetí - vyprávíš mi
ne spíš si necháš vyprávět
a odečítáš slova na váze
svých požadavků z dokonalého světa
nechápeš nadlehčení nevyznáš se v mém úsměvu
zůstáváš u káravého tónu
aniž by sis všimla
rubu své laboratoře...
tak bráníš toku
téci

Vyprávějí, střídají se a učí mě
nechávám je znít a hledím do těch zrcadlení
...vysoko na kopcích za městem
na Veselských ladech je ještě místo
kousek nikam neodvráceného netříděného
ticha