Miako se ráda toulá.
Šedá monstra shlížejí,
až za hranice tváře.
Bez prostoru, který dusí…
do nitra,
kolem nehlučných vlaků
skrytými branami,
hledá, co je s druhou duší.
V paprscích odpoledního slunce,
skelné oči hledí kamsi do dálky.
V tisících uhánějí davem zapomnění.
Miako se ohlédne,
kam nepatří.
S nataženými prsty dotýká se ticha…
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat